<
1.kolo
>
    #KlubZSB
    11.FC Slovácko00:00
    21.FK Příbram00:00
    3AC Sparta Praha00:00
    4Bohemians Praha 190500:00
    5FC Baník Ostrava00:00
    6FC Fastav Zlín00:00
    7FC Slovan Liberec00:00
    8FC Viktoria Plzeň00:00
    9FC Zbrojovka Brno00:00
    10FK Jablonec00:00
    11FK Mladá Boleslav00:00
    12FK Pardubice00:00
    13FK Teplice00:00
    14MFK Karviná00:00
    15SK Dynamo České Budějovice00:00
    16SK Sigma Olomouc00:00
    17SK Slavia Praha00:00
    18Slezský FC Opava00:00

    Luděk Stracený má jasno: Bez fotbalu bych nemohl žít!

    Dvakrát se Spartou vyhrál titul (1998 a 1999) a dodnes říká: „Bez fotbalu bych nemohl žít. Navíc ve Spartě, to je pro mě nejkrásnější pocit.“ Někdejší záložník a útočník Luděk Stracený si dobře vybavuje i první gól, který dal doma proti Drnovicím.

    Luděk Stracený má jasno: Bez fotbalu bych nemohl žít!


    „Trefil jsem halfvolejem šibenici. Byl to takový můj normální gól,“ smál se hráč, jenž si vyzkoušel i jeden zápas za českou reprezentaci. Ta branka pro něj byla tehdy srdeční záležitostí, věnoval ji těžce nemocnému tatínkovi.

    Kdo byl tím původcem, že Luděk Stracený se stal fotbalistou?
    K fotbalu mě přivedl můj táta. Bydleli jsme v Říčanech, takže mě přivedl tam. Byl mým první m trenérem. Strávil jsem tam půl roku a pak jsme to šli zkusit na Spartu. Už jsem tam pak zůstal a stal se hráčem Sparty 1.1.1984. 

    Jakým typem hráče jste byl?
    Už v Říčanech jsem byl spíše útočný hráč. Táta měl takovou specialitu, že jsme hráli ještě na spojky, takže na pět útočníků. To už mi zůstalo, takže jsem hrával buď v útoku, nebo krajní záloze.

    Luděk

    Stracený

    Klub: ukončil kariéru

    Narozen: 19.04.1977

    Pozice: útočník

    Fotografie

    Jak se vám dařilo už v dresu Říčan překonávat brankáře?
    Za Říčany to bylo na turnaji v Davli, odkud táta pocházel. Tam jsem vstřelil svůj první gól v dresu Říčan. Byla to taková dorážka do prázdné brány.

    Jak se pak zrodil váš přesun do Sparty?
    Přišel jsem si to na Spartu vyzkoušet na první trénink. Bylo to za pana Toufara na Letné. Na prvním tréninku jsem dal tři góly a už si mě tam nechali. Obléknout sparťanský dres to pak pro mě bylo něco, co se ani nedá popsat. Sparťanem jsem tělem i duší.

    Jak se dál vyvíjela ve Spartě vaše kariéra?
    Já jsem ve Spartě prošel od přípravek po žáky, dorostence až do prvního týmu. První ligovou branku jsem dal pod trenérem Ščasným, doma v zápase s Drnovicemi. Po centru Míry Baranka jsem halfvolejem trefil šibenici. Takový můj normální gól. (smích) Byl to krásný moment. Hned jsem běžel ke kotli Sparty. Byla to pro mě srdeční záležitost. V tu dobu byl táta těžce nemocný, takže jsem ten gól věnoval jemu. 

    Góly jste střílel i na Žižkově, který vám utkvěl v paměti v tomto dresu?
    Na ten první si nevzpomínám, ale spíše na ten hodně důležitý v poháru UEFA. Doma jsme hráli s Glasgow Rangers, vyhráli jsme 2:0. Na první gól jsem přihrál Aleši Piklovi a druhý vstřelil sám. V odvetě jsme prohráli 3:1, ale právě ten druhý gól z domácího prostředí nám zajistil postup do dalšího kola. 

    Zmínil jste nejdůležitější gól, který byl tím nejkrásnějším?
    V dospělé kategorii jsem byl spíše takovým nahrávačem. Gól proti Glasgow byl určitě i krásný. Povedl se mi i gól z voleje na Žižkově proti Liberci. To byl snad i gól měsíce v tehdejších anketách. A ve Spartě jistě ten první ligový, halfvolejem jsem to trefil přímo do víka. 


    A kolik nejvíce gólů v jednom utkání se vám podařilo vstřelit?
    To bylo v žácích Sparty. Shodou okolností jsme hráli proti Říčanům, kde jsem vyrůstal. Vyhráli jsme 11:0 a já dal všech jedenáct gólů. 

    V současnosti jste v pozici trenéra, jak se změnilo vnímání gólů?
    Já to prožívám pořád stejně. Jakmile přijde zápas, tak já se do toho vcítím, jako bych byl na hřišti. Pro mě je to stejné jak na lavičce, tak na hřišti. 

    Kde góly dáváte nyní, když zrovna nestojíte na lavičce?
    Nyní už si chodívám zahrát jen za starou gardu Sparty Praha. Žádnou soutěž nehraji, takže občas vstřelím nějaký gól právě za Spartu.

    Hráváte silvestrovská derby proti Slavii. Jaká tam je motivace dát gól a jak se vám to daří?
    V silvestrovském derby jsem zatím vstřelil pouze jeden gól. Byl to skákavý odražený míč. Já jsem to levou nohou na zadní tyč prostřelil. Pro nás je to vždy příjemné se sejít s klukama, které třeba celý rok nevidíme. Sparta proti Slavii, to byla vždycky rivalita. Na Silvestra je to spíše v tom přátelském duchu.

    Jakých úspěchů ve vaší kariéře si vážíte nejvíce?
    Určitě dva tituly mistra ligy se Spartou Praha. A pak i to, že jsem mohl nakouknout do reprezentace. 

    Jaké sny jste měl jako ten žáček?
    Táta to byl velký sparťan. On si přál, abych jednou hrál za Spartu. To, že jsem se dostal vůbec do Sparty, do ligového kádru, to byl splněný sen.

    Co pro vás znamená, když se řekne gól?
    Gól je ohromná radost. Nedá se to ani popsat. 

    Co pro vás znamená fotbal?
    Fotbal to je číslo jedna. Bez fotbalu bych snad ani nemohl žít. Navíc ve Spartě, to je pro mě nejkrásnější pocit. 


    FOTO: FAČR
    VIDEO: FAČR

    K tématu