Sezona Slavie: Noví majitelé nastartovali návrat na výsluní
Na prahu bankrotu se v minulé sezóně ocitla pražská Slavia. Klub na poslední chvíli zachránili noví akcionáři v čele s čínskou společností CEFC a ze "sešívaných" se díky přílivu financí stal klub, který se opět může rovnat těm nejlepším. Pojďme si tedy připomenout, co všechno se v Edenu událo.
Změn se událo ve fotbalové Slavii uplynulou sezonu skutečně mnoho. Na začátku ročníku stál u kormidla dlouholetý vlastník
klubu Aleš Řebíček, tou dobou už ale Slavii už po očku sledovala čínská společnost CEFC, která se v září roku 2015
stala majoritním vlastníkem klubu. Společně s Asiaty v čele
s Jaroslavem Tvrdíkem vstoupil do akcionářské struktury také mecenáš Jiří
Šimáně.
Slavia v sezoně:
Nejvyšší výhra:
s Plzní 5:0
Nejvyšší porážka:
s Olomoucí 0:2
na Spartě 1:3
Nejlepší střelec:
M. Škoda - 9 gólů
Nejlepší nahrávač:
K. Piták, M. Škoda, J. Zmrhal 4 asistence
Nejlepší CHI:
J. Zmrhal - 189 bodů
Před sezonou příliš mnoho nových hráčů do kádru červenobílých nepřišlo. Jak se později ukázalo, klub měl v této době velké finanční problémy a právě jeho prodej zabránil definitivnímu krachu.
Posilovat se začalo během podzimu, kdy do sešívaných řad přibyl do té doby kapitán ostravského Baníku Michal Frydrych. Slavia i přes dohady o budoucnosti klubu šlapala celkem dobře. Zlepšení pak vygradovalo v září, kdy v 284. pražském derby porazili Uhrinovi svěřenci Spartu. Až na pohárový kolaps s Ústím byl i závěr podzimu slušný. Pražané dokázali například jasně zvítězit na Slovácku, kde se jim historicky příliš nedaří.
V zimním přestupovém období se naplno začala projevovat houževnatost nových vlastníků a Slavia byla rázem mediálně nejsledovanějším klubem. Rozběhla se totiž vlna drahých nákupů. Z konkurenční Sparty přišel Josef Hušbauer. Toho následovali Jan Bořil z Boleslavi, Antonín Barák z Příbrami nebo například útočníci Lukáš Železník (Zlín) a Muris Mešanovič (Jihlava). Na tiskové konferenci před jarní částí slíbil Jaroslav Tvrdík, že se Slavia bude rvát o pohárové příčky.
První klání jarní části soutěže potvrdilo, že slávisté budou
moci konkurovat klubům s nejvyššími ambicemi. Před natěšenými diváky
smetli sešívaní Brno. Postupem jara ale přicházely výkony hodné pronesení
přísloví „jde to, ale dře to“. Přesně v tomto duchu se na pozápasových tiskových
konferencích vyjadřoval kouč Uhrin. „Jsem spokojený s výkonem po herní
stránce, po výsledkové nikoli,“ tuto formuli použil během jara několikrát.
A
není se čemu divit, našlo by se třeba utkání proti Jablonci. Slavia měla herně
jasně navrch, přesto její hráči pálili jednu šanci za druhou. Pak také
existovala utkání, jako například s Teplicemi, kdy červenobílí vedli a
soupeři dovolili vrátit se zpět do zápasu.
Konec dobrý, všechno dobré. I toto v případě Slavie platilo. V závěrečných zápasech začal tým, který si na sebe celé jaro zvykal, šlapat jako švýcarské hodinky. Ofenzivní choutky hráčů odneslo například Slovácko, které dostalo v Edenu pět branek. Ale co Slovácko... Stejný příděl dostala v posledním kole v Praze i mistrovská Plzeň, které slávisté uštědřili nejvyšší porážku za deset let a její hráče připravili o prémie za ligové vítězství. Díky mladoboleslavské výhře v poháru splnil klub svůj cíl a dostal se do evropských pohárů.
Ty si zahraje i kanonýr a největší hvězda týmu Milan Škoda, který v zimě odmítl lukrativní nabídku ze Spojených arabských emirátů a v tabulce střelců obsadil se 14 góly konečné třetí místo. Odejít se zato během sezony rozhodl spoluvlastník Šimáně, který pro rozdílný pohled na vedení klubu přenechal výraznou část svého podílu CEFC. V představenstvu klubu ale zůstal.
Vydrží mu forma do příští sezóny? A
FOTO: LFA, ČTK