Jarolím, Petrouš, Straka, Šilhavý... Kdo všechno už vedl Slavii za posledních sedm let?

Fotbalový trenér, ten těžký chleba má. Známá pravda, která platí zvlášť pro kormidelníky v pražském Edenu. Životnost kouče Slavie je totiž za posledních sedm let v průměru zhruba jen půl sezony, což je nejméně ze všech ligových týmů. 

Trenéři jako Karel Jarolím či Michal Petrouš se za tu dobu objevili ve Slavii hned dvakrát, prvně jmenovaný ji v roce 2009 dokonce dovedl podruhé k titulu. Pak ale následoval neúspěšný boj o Ligy mistrů s moldavským Tiraspolem, který předznamenal volný "sešívaný" pád. Velké investice do hráčského kádru se nezúročily, Slavia začala tápat a na konci sezony byl Jarolím odvolán.

Na jeho pozici přešel rutinér František Cipro, zpackanou sezonu však nezachránil. V létě proto nastal překvapivý návrat Jarolíma, který i přes tehdejší pochyby fanoušků dostal další šanci. Tápající mužstvo předražených hráčů ovšem nenakopl, takže ho po 10. kole a porážce 0:3 na Slovácku vystřídal dosavadní asistent Michal Petrouš.

Ten byl od začátku brán jako "dočasné řešení", nakonec ale ve Slavii dokončil sezonu a zadlužený klub dovedl k záchraně i do semifinále českého poháru. Před novým ročníkem tak Edenem zavál lehký optimismus, který však záhy vystřídalo zklamání. Slavia se výsledkově trápila, po 9.kole jí patřila až 13. příčka a ani herně příliš nezářila.

Vedení klubu tak pracanta Petrouše sesadilo z funkce a na jeho místo přivedlo v říjnu 2011 zarytého sparťana Františka Straku, čímž šokovalo celou fotbalovou veřejnost. Horkokrevný "Franz" se jako vždy ujal nové funkce s vervou, ale měl to těžké. Příznivci Slavie ho nikdy nepřijali za svého, navíc se od něj dle očekávání odvrátili také sparťané. 

Nevraživost vůči Strakovi postupně eskalovala a vrcholem byl jeho posprejovaný dům i řada vyhrůžek, po kterých raději zažádal o ochranku. Hloubku příkopu mezi ním a fanoušky Slavie si záhy uvědomilo také klubové vedení, které ho už v únoru odvolalo z funkce. Jako náhradu si vyhlédlo další letenskou ikonu Vítězslava Lavičku, ten ale s díky odmítl.

Na Strakovu pozici se tedy posunul odborník na mládežnický fotbal Martin Poustka, jenž se stal třetím nejmladším trenérem v historii klubu. Na rozdíl od svého předchůdce se těšil obrovské podpoře všech slávistů a tým dovedl k záchraně, po které ho vystřídal respektovaný Petr Rada. Mladý Poustka se ovšem vrátil na pozici asistenta.

Kdo ale čekal, že s příchodem bývalého kouče národního týmu nastane v Edenu konečně klid na koncepční práci, ten byl brzy vyveden z omylu. Ani vyhlášený bouřlivák se totiž vytouženým spasitelem nestal. Jeho tým střídal lepší výkony s horšími, náročným tribunám se navíc příliš nezamlouval ani defenzivní systém hry. Na konci dubna 2013 tak vyčerpaný Rada sám rezignoval, což vedlo k dalšímu comebacku srdcaře Petrouše.

Ten se do Slavie vrátil v roli trenéra už potřetí (podruhé jako hlavní kouč) a tentokrát měl vskutku raketový start. Ve čtyřech květnových kolech jeho tým čtyřikrát vyhrál (se skóre 12:1) a on získal ocenění Trenér měsíce, čímž si od vedení vysloužil prodloužení spolupráce. Úvod následujícího ročníku ale přinesl opět zklamání, takže Petrouš po sérii debaklů raději rezignoval.

Majitel klubu Aleš Řebíček přivedl ostříleného Miroslava Koubka, avšak ani tato sázka nevyšla. Zkušený kouč sice výrazně zlepšil obrannou činnost, za nejasných okolností byl však v březnu 2014 stejně odvolán. Spekulovalo se o tom, že se o jeho odchod zasadil tehdejší sportovní ředitel Karol Kisel, který nečekaný vyhazov kouče vysvětloval touhou "po změně myšlení".

Novým lodivodem Slavie se tak stal elegán z Nizozemska Alex Pastoor, od něhož se čekal hlavně atraktivnější herní projev. Rozestavení 4-3-3 bylo sice lákavé, výkony Slavie však hodně zaváněly blamáží. Vázla komunikační stránka mezi trenérem a hráči a výsledkem bylo to, že Slavia málem spadla o soutěž níž! Od sestupu ji nakonec uchránily pouze prohry přímých konkurentů v závěrečném kole, nicméně bylo jasné, že holandský experiment absolutně nevyšel.

Ve Vršovicích tak vsadili na jistotu a přivedli matadora Miroslava Beránka, který Slavii úspěšně vedl už v minulosti. Uznávaný lodivod vydržel u týmu celý ročník 2014/2015 a po pěti kolech dokonce vedl se Slavií ligu, pak však opět přišel útlum. Navíc takového rázu, že Slavia místo boje o titul znovu hrála o záchranu. Drama jako za Pastoora se sice nekonalo, i tak ale byla sezona hodnocena jako další zklamání.

Loni v létě tak na prestižní pozici dorazil zatím poslední kouč "sešívaných" - explzeňský Dušan Uhrin mladší. Z klubu navíc odešel ředitel Kisel a později i kontroverzní majitel Řebíček, jenž Slavii před lety zachránil od zániku, zvednout klub po sportovní stránce se mu ale nezdařilo. Hrdý celek z Edenu tak prodal movitým Číňanům v čele s Jaroslavem Tvrdíkem, minoritním vlastníkem se stal charismatický miliardář Jiří Šimáně.

Pozice Uhrina rázem znejistěla, ovšem pouze na chvíli. Po sporech ohledně řízení klubu totiž Šimáně opustil post předsedy představenstva a na jeho místo se posunul Tvrdík, který syna slavného kouče otevřeně podporoval. Navíc mu postupně nadělil spoustu hvězdných posil (Josef Hušbauer, Jiří Pavlenka, Dušan Švento, Gino van Kessel...), za které žádal postup do evropských pohárů.

Tento cíl Uhrin s velkým štěstím splnil, úvod aktuální sezony však Slavii nevyšel. Měla patřit k favoritům ligy, herně se jí ale nedařilo. Trpělivost došla nejdřív fanouškům a posléze i Tvrdíkovi, takže Uhrin musel po porážce v Plzni (1:3) z kola ven.

Jeho nástupce Jaroslav Šilhavý je tedy už třináctý kouč Slavie za posledních sedm let. Vedení klubu lákalo do svých sítí i Luboše Kozla, Radoslava Látala či slavného Zdeňka Zemana, z různých důvodů ale k dohodě ani s jedním nedošlo. Nabídku vzal až distingovaný Jaroslav Šilhavý, jenž se rozvázal ze smlouvy v Dukle a čeká ho jedna z životních výzev kariéry.

 Jak dlouho ale v horkém křesle vydrží?

---

FOTO: ČTK, slavia.cz