<
11.kolo
>
    #KlubZSB
    1FC Viktoria Plzeň918:723
    2SK Slavia Praha1034:922
    3AC Sparta Praha1015:917
    4Bohemians Praha 19051014:1215
    5FC Slovan Liberec1015:1414
    6FC Zbrojovka Brno916:1714
    7FC Hradec Králové108:1014
    8FK Jablonec1018:1613
    9FK Mladá Boleslav1015:1313
    101.FC Slovácko1012:1413
    11FK Teplice1017:2213
    12SK Sigma Olomouc1013:1211
    13SK Dynamo České Budějovice1010:1911
    14FC Baník Ostrava1014:1510
    15FC TRINITY Zlín108:158
    16FK Pardubice105:283

    Potřebujeme mít v nadstavbě o co hrát. Po zápase na Slavii se mnou Lingr dva dny nemluvil, směje se karvinský Ciupa

    Brankář Jiří Ciupa patří ve svých třiadvaceti letech mezi veterány karvinské šatny. S áčkem trénuje už od mládežnických let a za dobu svého působení v MFK zažil už deset trenérů. Ve FORTUNA:LIZE naposledy nastoupil na konci prosince. V rozhovoru prozradil, jak se popichoval se svým parťákem z mládežnických reprezentací i klubu Ondřejem Lingrem.

    LFA
    Potřebujeme mít v nadstavbě o co hrát. Po zápase na Slavii se mnou Lingr dva dny nemluvil, směje se karvinský Ciupa

    Objezdil jste několik srazů mládežnických reprezentací. Co vám to dalo?

    Dalo mi to mezinárodní zkušenost. Odehrál jsem mezistátní zápasy, na které dodnes rád vzpomínám. Atmosféra těch zápasů, napětí, důležitost toho, že reprezentujete Českou republiku je větší. Získal jsem taky motivaci, abych pracoval a dostal se do nároďáku třeba i v áčku.

    O tom, že jednou nastoupí v dresu národního týmu sní asi každý mladý fotbalista. Jaký to pro vás byl pocit?

    Je to super. Nejvíc jsem měl jsem husí kůži vždycky při nástupu, když hrála hymna, viděl jsem českou vlajku. To pro mě bylo nejvíc. Potom v zápase už se člověk snaží soustředit na sebe a na výkon. Emoce s vámi ale pracují hodně.

    Zůstal jste s někým z mládežnických reprezentací více v kontaktu?

    Z Karviné jsme jezdili hlavně s Ondrou Lingrem, který potom jezdil na všechny srazy a stal se oporou národního týmu. Na všech srazech jsme spolu byli na pokoji. Byl to můj největší parťák ať už v Karviné nebo i právě v reprezentacích.

    Co říkal na to, když jste v prvním jarním kole porazili Slavii 1:0?

    Před zápasem jsme se hodně hecovali. Mrzelo nás ale, že jsem nešel do brány a seděl jsem jen na lavičce. Vždycky, když nastoupíme proti sobě, tak se bavíme o tom, kdo nad kým vyhraje. Měl jsem obrovskou radost, že jsme tam vyhráli. Navíc v Edenu a po takové době, kdy tam Slavia neprohrála.

    A po zápase?

    Asi den, dva jsme se nebavili. Ondra to vstřebával těžko. (smích) Byl jsem za ním o víkendu v Praze na derby fandit a říkal jsem si, že je neuvěřitelné, že jsme tam vyhráli. Doteď mi to hlava moc nebere. Teď už se tomu zasmějeme.

    Karviná ovšem následně nenavázala a není v jednoduché situaci. Jak to prožíváte v kabině? Snažíte se být v klidu?

    Nedá se říct, že bychom byli v klidu. Víme, že jsme poslední a místo, aby se ztráta zmenšovala, tak bodík po bodu nám soupeři odskakují. My se dotahujeme těžko, protože máme kolísavé výkony. Zahrajeme třeba dobře a i když nevyhrajeme, tak se na to dá koukat. Potom zase přijde zápas, kdy jsme malátní, jako bychom nehráli o záchranu. Pak nemůžeme chtít bodovat. Potřebujeme udělat šňůru a výkonnost si udržet stabilní, což nám zatím nejde.

    Přitom po Slavii jste museli být nahoře, ne?

    Přesně tak, to nikdo nečekal. Zajímavé je, že máme deset bodů a z toho čtyři se Slavií. Celkově se nám hraje líp proti týmům, co jsou nahoře. Po zápase jsme cítili euforii a mysleli jsme, že na to navážeme. Největší chyba byla, že jsme tři body nepotvrdili následně s Jabloncem. Mohli jsme se týmům nad námi přiblížit na dostřel.

    Jaké je to pro vás osobně? Přece jen jste prošel mládeží klubu, v týmu jste dlouho…

    Teď jsem vzpomínal a jsem v kabině jediný, kdo je v áčku od 16 nebo 17 let a zažil jsem tu deset trenérů, což je neskutečné. Už jsem poslední z hráčů, kteří tu byli na začátku. Byl jsem už pod panem Weberem ještě ve druhé lize, pak jsem pod ním trénoval znovu. Teď nás vede pan Páník, což je pro mě desátý trenér v Karviné. Na to, že je mi 23 let je to neskutečné. Na druhou stranu to je také hodně zkušeností a zážitků a budu lépe připravený do další kariéry. Ke Karviné mám velký vztah, začal jsem tu v šesti letech a štve mě, že se nám nedaří.

    Příští týden vás čeká Olomouc, což historicky není váš oblíbený soupeř. Berete to tak, že ji ale můžete zaskočit podobně jako Slavii?

    Hrajeme doma, ztrátu máme deset bodů na Pardubice. Pro nás je to zápas o všechno. Musíme před nadstavbou se dostřelit na hratelný počet bodů, ať máme o co hrát a porvat se. Pro nás to bude obrovsky důležitý zápas. Přes bilanci s nimi na to nebudeme myslet, spousta kluků o té bilanci ani neví. Půjdeme do zápasu jako bychom hráli o život.

    Je výhoda, že v nadstavbě budete moct obírat přímé konkurenty v boji o záchranu?

    Určitě. Nechci říct, že na to spoléháme, ale drží nás to při životě. Budeme hrát s týmy, co jsou kolem nás a musíme teď udělat všechno pro to, aby před nadstavbou jsme stáhli náskok týmů před námi na co nejmenší počet bodů.

    Vy od mládeže působíte dlouhodobě v Karviné. Zařizování nového domu vás ještě čeká?

    To je přede mnou, záleží na tom, kde budu působit. Zatím mám ještě do léta 2023 smlouvu v Karviné. Jestli bude nějaké stěhování, to se uvidí.

    Věnujete se nějak chytré domácnosti?

    Hodně využívám takový chytrý uklízecí prostředek, je to trochu jako mop. Nalijete do něj vodu, on postupně vypouští páru a čistí povrch. Když se něco rozlije, tak nemusíte chodit s hadrem. Jen vytáhnete tohle a za tři minuty máte hotovo.

    V poslední době je populární chytré osvětlení, to nevyužíváte?

    Mám na záclonách takové minilampičky, které se dobývají skrze sluneční záření a v noci potom svítí.

    A když to vezmeme obecně, jaká je vaše oblíbená část domu?

    Mám rád postel, protože to je pro mě největší odpočinek. Ležet v mé posteli. (smích) Případně mám rád své místo v obýváku před televizí na houpacím křesle.

    Partnerem rubriky je společnost ELKO EP